Při pěstování lilií je doporučeno dodržování následující pokynů:
Místem pro pěstování lilií by neměla být mrazová kotlina s těžkou zamokřenou jílovitou půdou. Vhodné jsou mírně svažité pozemky pro odtok přebytečných srážek. Na rovině je vhodný zvýšený záhon.
Před výsadbou cibule prohlédneme, nahnilé nebo poškozené šupiny odstraníme a odřízneme zaschlé a polámané kořeny. Takto připravené cibule ošetříme fungicidem, nebo alespoň zaprášíme rozdrceným dřevěným uhlím. Sázíme do hluboko nakypřené půdy, vyhnojené plným hnojivem ( NPK + stopové prvky) a to do hloubky 5-15 cm, dle velikosti cibule. K liliím s velkým květenstvím a dlouhými lodyhami můžeme dát delší oporu k následnému vyvázání.
Podzimní výsadba se provádí v termínu září, říjen. Pozdější nám nezaručuje dobré zakořenění cibulí. S jarní výsadbou začínáme co nejdříve, nejlépe po rozmrznutí půdy. Ideální je po výsadbě půdu mulčovat ( např. posekanou zavadlou trávou), omezí se růst plevelů, lépe se udrží vláha a půda zůstává chladnější, což cibulím svědčí. Přihnojení lilií provádíme v období největšího růstu až do rozkvětu. V této době je také u nich největší spotřeba vláhy. Po odkvětu omezujeme zálivku a je možno je přihnojit síranem draselným pro lepší vyzrání cibulí. Lodyhy necháme na záhoně zcela zaschnout a suché je vykroutíme z cibulí.
Škůdci se kterými se můžeme setkat:
- Chřestovníček liliový – brouk s červenooranžovými krovkami, který klade vajíčka na spodní stranu listů. Brouci i larvy ožírají listy. Při malém výskytu se obyčejně sbírají ručně, při větším je nutno aplikovat dva postřiky Actelic 50 Ec.
- Třásněnky – okřídlený asi 2 mm velký hmyz, žijící na šupinách.
- Vrtalka – malá muška, která klade vajíčka počátkem června do poupat, ve kterých asi 3 mm velká larva je vyžírá. Napadená poupata je nutno sebrat a zničit.
Choroby a nemoci lilií:
- Virové choroby – projevují se různými barevnými změnami na listech a květech v podobě skvrn, nenormální růst listů, pokřivený vrchol a celkově slabší růst rostlin. Rostliny s virovými chorobami je nutno zlikvidovat, jsou neléčitelné.
- Fuzarioza – hniloba podpučí – projevují se hnitím báze šupin a podpučí, cibule se rozpadá, listy žloutnou a lodyha zasychá. Nutno okamžitě odstranit celou rostlinu.
- Botritida – na listech se objevují bělavé skvrny, které zasychají. Za sucha se choroba dále nešíří. Za příznivých podmínek zasychá celá lodyha. Cibule obyčejně zůstávají nepoškozeny.
Skupiny lilií vhodné pro zahradní pěstování:
- LA hybridy – kříženci lilie longiflorum a asijských hybridů. Mají velké, nejčastěji miskovité nebo ploché květy, některé voní.
- Asijské hybridy – jsou plně mrazuvzdorné, mají širokou škálu barev a barevných kombinací. Tvary květů jsou miskovité, ploché a turbanovité.
- Číňanky – středně velké květy různých tvarů ( trubkovité, miskovité, turbanovité). Mají vyšší vzrůst, některé intenzivně voní, cibule jsou žluté, hnědočervené až tmavě fialovočervené. Kvetou počátkem července a dokvétají v srpnu.
- Orienpety – významná skupina, kombinace kříženců číňanek a orientálek. Většinou výborně rostou, některé dosahují výšky až 2,5 m, zvláště odrůdy ‘Leslie Woodrif’, ‘Arabesque’, ‘Anastazia’ aj. Většinou jemně voní.
kontakt na pěstitele Františka Multuše, tel. 731 086 348, fotogalerii lilií rostoucí na jeho zahrádce můžete zhlédnout zde.
| 
4673x přečteno
