Unlimited HostingFree Drupal ThemesFree Drupal Themes

Travnaté plochy jsou rostlinná společenstva s výraznou převahou trav. Ty nepatří mezi rostliny s atraktivními velkými a barevnými květy (opylují se větrem), jsou ale velmi rozšířené. Oproti jiným bylinám mají totiž důležitou schopnost dorůstat ze zbytků useknutých listů, což jim umožňuje konkurenčně vítězit nad okolními rostlinami na místech, kde tento zásah častěji nastává. V naší přírodě nalezneme – hodně díky člověku – trávy skoro všude. Velké jsou plochy luk a pastvin, další druhy rostou v lesích, zase jiné na píscích a skalách, v močálech i vysoko v horách. Ve veřejné zeleni tvoří trávy plochy parků a hřišť; ovšem i na docela malých zahrádkách naleznou své místo. V poslední době získávají na oblibě květinové louky. Pochopitelně pro různá prostředí a využití se hodí také různé druhy.

Okrasné trávníky

Musí být hlavně pěkné na vzhled a stejnorodou plochou sjednocovat zahradu či park. Přitom výška porostu může být poměrně různá – také podle toho, jak velkou plochu máme na starosti. Tyto trávníky zatěžujeme chůzí jen výjimečně a za vhodného počasí. Intenzivní péče je na místě – tedy pravidelné sekání, občasná zálivka a vyhrabávání. Hnojíme jen tak, abychom doplnili živiny ztrácející se s posekanou trávou. Bujný růst nepotřebujeme.

Založení okrasného trávníku

  • Půda pro založení trávníku musí být stejnorodá, slehlá, nejlépe hlinitá o pH 5,5 až 7,0.
  • Položíme dle uvážení předem drenážní trubky nebo zavlažovací systém.
  • Pro trávník má význam vrstva půdy asi 15 cm, do níž je vhodné přidat při přípravě kolem 3 kg plného hnojiva na 100 m2.
  • Půdu hrabáním zarovnáme a vytvoříme jemnou povrchovou strukturu.
  • Půdu ohraničíme v mírných obloucích a také svahy upravíme tak, aby byly přístupné pro sekačku.
  • Nejvhodnější doba výsevu je mezi 15. dubnem a 15. květnem, dále pak mezi 15. srpnem a 15. zářím.
  • Travní směs musí odpovídat podmínkám půdním, světelným a vláhovým i způsobu údržby a využívání trávníku.
  • Vyséváme rovnoměrným ručním rozhozem v množství 1 až 2 kg na plochu 100 m2. U větších ploch si travní semeno rozdělíme na díly, postupujeme po překládaných prknech, abychom nezanechali šlápoty.
  • Semena zasekáváme hráběmi do hloubky nejvýše 2 cm a lehce povrch srovnáme. Důležité je utužení válcem nebo prkýnky. Zamezíme přístupu lidí a domácích zvířat na čerstvě oseté plochy.
  • Pokud v týdnech po výsevu skoro neprší, je žádoucí zalévat. Největší nebezpečí nastává, když vyschnou již vzcházející semena.
  • Trávy vzcházejí podle druhu za 7 (jílek vytrvalý) až 30 (lipnice luční) dnů. Při skladování ztrácejí semena poměrně rychle klíčivost. Starší než tříleté už nemá smysl vysévat.
  • První sekání děláme zvláště šetrně, abychom nevytrhali mladé rostlinky v době, kdy trávník dosáhne výšky 10 cm.

Údržba okrasného trávníku

  • Nízký a hustý trávník nevznikne sám, musíme si uvědomit kolik času, práce i peněz můžeme své ploše věnovat.
  • Okrasné trávníky se kosí nejméně 6x ročně, nejvíce v týdenních intervalech, pokud narostou. Ideální je odebrat asi třetinu délky listů.
  • Pokosenou trávu odstraňujeme. Při kompostování se musí hodně prosypávat zeminou, ve větší vrstvě se špatně rozkládá.
  • Okrasné trávníky by se měly hnojit, jinak ztrácejí konkurenční schopnost oproti vikvovitým rostlinám, jenž získávají vzdušný dusík nebo dvouděložným rostlinám hlouběji kořenícím.
  • Univerzální hnojení je co nejrovnoměrnějším rozhozem v dubnu, červnu a červenci vždy po 1 kg dusíkatého hnojiva na 100 m2. V září pak 2 kg plného hnojiva na stejnou plochu.
  • Trávník zavlažujeme podle potřeby po celé vegetační období vždy tak, aby se provlhčila půda do hloubky 10 až 20 cm. Intenzivní trávník potřebuje skoro 2x tolik vody než u nás v nížinách naprší.
  • Četné dvouděložné plevele ustoupí samy při intenzivním kosení. Přetrvávající můžeme vyrýpnout sázecí lopatkou nebo bodově potřít systémovým herbicidem (Roundup).Velké plochy je možno ošetřit i systémově působícími herbicidy. V zahrádkách používáme přípravky tohoto typu ovšem jen opravdu výjimečně.
  • Mech má mnoho druhů. Vyskytují se při zastínění, zamokření, zhutnění, přílišné kyselosti půdy (pH pod 5,5) nebo nedostatku dusíku. Pokud je to nutné, likvidujeme jej vyhrabáváním, kypřením, vápněním nebo přihnojením dusíkem. Speciální přípravky často obsahují zelenou skalici.
  • Válení trávníku má význam hlavně na jaře, kdy je mrazem nebo činností hlodavců a krtků povrch nepravidelně vyzdvižen. Neválíme za mokra.
  • Větší prázdná místa v trávníku lze vyspravit výsevem nebo přenesením drnu. Povrch je potřeba pečlivě zarovnat. Místo velkých oprav je však lépe celou plochu porýt a založit trávník nový.

Travní směsi

V ČR roste v přírodě 186 druhů trav v 64 rodech čeledi lipnicovitých (Poaceae). Z nich pro praktické uplatnění v okrasných trávnících rekreačního typu má význam ani ne deset. Trávníky se vysévají dnes výlučně ve směsích tak, aby se vhodně doplňovaly druhy trsnaté a výběžkaté (převažují). Jednotlivé druhy (dneska častěji odrůdy) jsou namíchány v procentuálním poměru, přičemž se zohledňuje různá velikost semen i předpokládaná klíčivost.

Obvykle směsi doma nepřipravujeme. Při nákupech vybíráme výhradně ty, u nichž je uvedeno pro jaký účel jsou určeny, pokud už není na obalu procentuální zastoupení druhů. Pro náš účel by směsi měly obsahovat pro střední půdy kostřavu červenou (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis tenuis); na více namáhaná místa jílek vytrvalý (Lolium perenne), bojínek cibulkatý (Pheum nodosum), na sušší místa kostřavu ovčí (Festuca ovina), do polostínu lipnici hajní (Festuca ovina). Na vyšší spíše luční porosty pak lipnici luční (Poa pratensis) a poháňku hřebenitou (Cynosurus cristatus).Je třeba ještě připomenout, že naše travičkářství neboli výroba travního semene má dlouhou historii a výbornou kvalitu. Naše odrůdy jsou dokonale přizpůsobeny klimatu a dovozy z ciziny jsou poněkud riskantní.

Přehled typů sekaček

  • vřetenové (tráva jen do 10 cm) – ruční, elektrické, benzínové
  • lištové (i pro louky) – převážně benzínové
  • rotační (horizontální, srpovité) – elektrické (na síť, akumulační, solární), benzínové (strunové, křovinořezy)

Větší typy sekaček bývají samochodné a vybavené sběračem trávy. Před nákupem je třeba zvážit velikost plochy a její přístupnost, jak často hodláme sekat, jak velký hluk se v okolí snese.

 

 

souhlas autora: 
článek vydán se souhlasem pana RNDr.Jiřího Žlebčíka, www.pestovani-rostlin.unas.cz